Cinabarit (rumělka)
Cinabarit (rumělka)
Název historický,
pocházející
pravděpodobně z Indie
(Theofrastos,
315 př. n. l.)
• Tvrdost: 2–2,5 (křehký) • Vryp: červený • Barva: červená, hnědočervená • Průhlednost: prosvítá • Lesk: na štěpných a krystalových plochách diamantový, jinak matný • Štěpnost: dokonalá • Lom: nerovný, tříštivý • Morfologie: krystaly, zřídka zrnité, masivní, práškovité agregáty, pseudomorfózy.
• Hustota: 8,1 (podle příměsí silně kolísá) • Krystalová soustava: trigonální • Tvary krystalů: tabulkovité, romboedrické, trapezoedrické, dvojčatné srůsty • Chemické složení: Hg 86,21 %, S 13,79 %, příměsi Se, Te, Sb, bitumeny • Chemické vlastnosti: před dmuchavkou se vypaří, nerozpustný v HNO₃ a H₂SO₄
• Manipulace: čistit vodou, kyselinami.
• Podobné minerály: realgar (5), proustit (63), kuprit (209), rutil (464), hematit (472) aj. • Odlišení: výrazně vyšší hustota, tavitelnost, chemicky • Geneze: hydrotermální, zřídka sekundární • Parageneze: antimonit (51), pyrit (436), markazit (437), chalcedon (449), křemen (534).
• Výskyt: hojný; ČR (ojediněle na Dědové hoře u Hořovic), SR (Rudňany, Rákoš, Dubník aj.), SRN (Moschellandsberg), Itálie (Monte Amiata), Španělsko (Almaden), Slovinsko (Idria), Ukrajina (Nikitovka), USA (Terlingua, New Idria, New Almaden), Čína (Chu-nan – Wanšanchang – velké krystaly a krásná dvojčata do velikosti 4,5 cm) • Použití: důležitá ruda Hg, zcela výjimečně jako drahý kámen.