Moldava v Krušných horách

Lokalita Moldava Německy Moldau v Krušných Horách v Teplickém okrese, náležela k nejvýznamnějším fluoritovým lokalitám v ČR, které na území naší republiky byly kdy těženy.
 
Současná doba nemůže ze sběratelského hlediska, zdaleka nabídnout ukázky nerostů v kvalitě srovnatelné s těmi, které můžeme vidět z období těžby v některých sbírkách. Povrchový výchoz dobývky je poměrně zvěralý a tomu odpovídá i průměrný stav minerálů.
 
Prakticky je pouze jediný pozůstatek, kde je možné, obecně běžně rozšířené minerály doposud nalézt.
Pokud opomeneme výsypku jámy Papoušek, kde se sice nějaký skromnější nález vyloučit zcela nedá, ale nutno dodat, že je téměř nulová šance. Jedná se tedy hlavně o torzo poměrně malé části dobývky dolu na žíle Josef, které představuje skalní stěnu a sifonové propady.
 
Oficiálně je na území propadu vstup zakázán, protože hrozí propady poddolovaných partií dolu na žíle Josef. Dalším rizikem úrazu je pak poměrně velká výška stěny a možnost pádu kamenů zejména při dobývání nerostů. Nedaleko pod úrovní stěny, je v kopci neprůlezná propadlá šachta s oplechováváním, která je hluboká přibližně 5 m.
 
Vstupy ústí do dvou štolových chodeb, které byly propojeny lezním oddělením jsou zasypány.
Pod úrovní spodnější chodby je pak šachta s navazujícím lezním oddělením zatopena.
V podzemních dobývkách strmé žíly, které vedly až na povrch jsou nálezy sbírkových minerálů vyloučeny. Je to z důvodu výrazného zvětrání hornin i zbytku žíly situované v tektonické poruše, přirozeně v kombinaci s extrémním nebezpečím uvolněním horniny, jejím sesunem a hrozícím zasypáním. To bylo mimochodem na Moldavské žíle Josef aktuální už za provozu těžby, kdy například vydřevené šachty - tzv. komíny, (měly životnost zhruba jeden rok). Pokud se tedy někdo ke sběru minerálů rozhodne, tak pouze na povrchových partiích a na vlastní nebezpečí. Povrchové části lokality nejsou jistě tolik nebezpečné ve srovnání například s Vrchoslaví, přesto je však dobré mít na paměti bezpečnost a ochranu zdraví.
 
Přesuneme li se tedy k minerálům, které se dají dodnes nalézt, jedná se běžné minerály zdejších dutin.
Ty mohou mít od několika málo cm až velmi vzácně po 0,5 m a nedají se vyloučit i větší.Obsahují většinou tektonicky rozlámané drúzy s minerální, písčitou drtí prachu, někdy s tektonickým jílem nebo jsou méně časté dutiny jejichž stěny jsou posety minerální výplní bez poškození tektonickými vlivy.
 
Fluorit, který zde na Moldavě byl společně s barytem těžen, stojí pro zajímavost za zmínku největší známý nalezený krystal fluoritu v ČR o hraně krychle 29 cm.
Podle vyprávění bývalých zaměstnanců dolu zde byly dutiny na trhlinách žíly průměrně velikostně podobné jako na lokalitách Vrchoslav a Hradiště u Kadaně. To znamená až s krystaly kolem 10 cm.
Dnešní nálezy jsou velikostně i kvalitou samozřejmě mnohem níže než ty z období těžby z nezvětralých partií větších hloubek dolu. Můžeme nalézt spíše krystaly kolem 3 - 4 mm, vzácně se však dají nalézt i drúzy s krychlemi do několika cm. V drtivé většině jsou fluority bez výrazného zabarvení od průsvitné čiré nebo nažloutlé, vyjímečně obsahují jednotlivé xx fialový proužek. Drúzy a krystaly jsou velmi často postižené zvětráním a rozpadavostí, někdy jsou tektonicky odtržené krystaly tzv. vyhojeny spodovým dorůstáním ploch vývoje krystalů. Fluorit se nalézá mnohdy v asociaci s barytem, křemenem, psilomelanem a nebo limonitem. Asociace těchto minerálů na lokalitě tvoří často pruhy střídajících se vrstev vyplňujících prostor po přeměněných karbonátech. Některé z těchto pruhů, pokud vzácně nejsou poškozeny zvětráním, mohou být použity k řezání a leštění.
 
Dalším minerálem, který se na lokalitě dá nalézt, je několik generací barytových drúz a krystalových srostlic. Baryty skelného nebo perleťového lesku mají zabarvení od narůžovělé, přes bělavé, čiré až po nažloutlé od oxidů železa. Tabulkové krystaly jsou od několika málo mm vzácněji až po několik cm. Mohou být volně tektonicky odtržené od původního podkladu, tvořit paralelní srůsty, snopečky nebo vypouklé kulovité srůsty.Může nasedat na fluorit a nebo křemen. O zdejším barytu se dá říci, že se jedná o nejatraktivnější minerál na povrchovém zbytku dolu.
 
Velmi rozšířený je i křemen, ten může porůstat fluorit buď částečně a nebo celý.
V případech, kdy zcela vyplnil prostor fluoritové dutiny a po následném vyloužení fluoritu, zbyly na povrchu křemenné výplně otisky po krychlových krystalech. XX tvoří krátce sloupečkovité krystalky od několika mm až vzácněji po několik málo cm. Drúzy mohou být čiré, šedavé, narůžovělé nebo zbarveny do žluta oxidy železa.Oxidy železa mohou z estetického hlediska křemen a baryt znehodnocovat, mnohdy se však dají chemicky očistit. Ukázky mohou být po tomto očištění esteticky výrazně lepší.
 
Posledním zajímavým minerálem lokality za současných možností sběru je psilomelan.
Ten se nalezl ve formě jemných povlaků nebo vzácně v masivnějších kusech několika dm.V jeho dutinách pak může tvořit kulovité agregáty. Zabarvení psilomelanu je černé, bývá matný, smolně lesklý nebo může mít zabarvení podobné olejovým skvrnám, od limonitu.
 
Závěrem bych chtěl podotknout, že sběr na této lokalitě jsem začal již někdy v roce 1996 a najít minerály v podobných ukázkách a množství je výsledkem času, tráveného na lokalitě.
Nelze tedy při návštěvě lokality očekávat nálezy a množství vzorků ve velké míře.
 

Mineralogie: 

Minerály převládající na této lokalitě jsou: baryt, fluorit, křemen
Vzácnějšími minerály jsou: psilomelan

1 položek celkem

Cena

250251
1250251
Baryt Moldava
Baryt - Moldava
Skladem
435
 
250 Kč
Detail