Krupka

Krupka
Krupka Německy Graupen ve Východní části Krušných hor přibližně 5 Km S. od Teplic.
Představuje jeden z nejstarších rudných revírů u nás. Těžba zde probíhala již v pozdní době bronzové, avšak první doložené zmínky jsou ze 13 stol. Počátky získávání cínu byly nejprve z náplavů, postupně mělkými pracemi na primárních ložiskách a později nastala nutnost otevírat ložiska do větších hloubek.
Těžba cínu na Krupce probíhala s přestávkami dle aspektů poptávky, ekonomické a sociální situace.
 
Historický důsledek těžby je na pohled krajiny znatelný do dnes velkým množstvím hald, pinek, některých štol a šachtic.
 
Za 1.sv války došlo vojenským závodem na Krupce k těžbě wolframového koncentrátu. Podobně jako na Cínovci a i za 2.sv války byly započaty těžební a průzkumné práce na získávání kovů. Kovů obsahem wolframu, molybdenu a cínu, který byl společně s mědí dobýván historicky starší těžbou. Po 2.sv válce na tyto práce navázal na tyto práce velký průzkum a zmáhání některých významných děl pro těžbu cínu, živce a molybdenu. V letech 1953 - 1969 probíhala těžba fluorit - barytového ložiska Vrchoslav, která je součástí Krupky. Po vytěžení fluoritových žil a opuštění ložiska, byly obnoveny na 5. květnu práce průzkumu s cílem zjistit podsednutím komáří vížky případné zásoby cínu. Výsledek průzkumu s nepravidelným obsahem cínu nepotvrdil rentabilitu zásob a ražba průzkumného překopu byla zastavena krátce po pádu komunismu.
 
Krupka je rozčleněna do revírů Knotel nebo Knötel, Mückenberg - Komáří vížka a Steinknochen.
Klösenberg, Preisselberg a Günter jsou historicky vedeny jako rudní okrsky Mückenbergského revíru.
 
Historicky se cín v primárních ložiskách získával jednak z masivního zrudnění a jednak z plochých nebo strmých žil.
 
Současné možnosti sběru minerálů v Krupce jistě nejsou vyčerpány. Je však třeba respektovat, že Krupka je od roku 2019 kulturní krajinou zahrnutou v UNESCO. Dle toho je nutné i s ohledem na okolnosti přistupovat. Zároveň nelze očekávat nálezy srovnatelné těm z těžby, řada štol a šachet je zajištěna nebo zlikvidována na dobro nepřístupných. Mnoho míst o kterých sběratelé v minulosti dobře věděli svou horlivou činností ztížili nebo dokonce znemožnili šance na získání zajímavých vzorků.
O nebezpečí štol, šachet a propadů netřeba dlouze psát.
 
Součet všech minerálů na lokalit Krupky jistě není definitivně dořešen a popis se tedy z toho důvodu obsahově omezí na minerály nejběžnější.
 
Kasiterit tvoří na Krupce krystaly od několika mm až kolem 1 cm, za těžby však byly nalezeny srůsty až 4 cm velké. Nejlepší historicky popsané pochází z plochých žil na Knötelu a Preisselbergu.
 
Křemen tvoří žíly od několika cm až po 0,5 m mocné. Pěkné ukázky pocházejí ze štoly Martin, povrchových výchozů žíly Lukáš ale i z jiných těžbou zastižených míst. Za zmínku stojí až kolem 1 m dlouhé krystaly křemene ve štole Václav a Martin, zarůstající do granitu až greisenu. Křemeny dutin byly bílé, někdy čiré a vzácnější byly záhnědy.
 
Fluorit tvoří na Krupce krystaly několik mm až kolem 3 cm velké krychle, osmistěny nebo jejich srostlice.
Jsou bezbarvé, fialové, zelenavé, žluté, často i zonální. Vykytují se v dutinách křemene nebo na trhlinách hornin. Největší byly na Vrchoslavi, kdy za těžby byly nalezeny krystaly až kolem 15 cm velké.
 
Skupina lithých slíd především cinvaldit dříve popisovaný jako biotit, jsou nalézány ve formě krátce sloupcovitých krystalů v dutinách křemene. Poměrně velké krystaly cinvalditu byly nalezeny ve štole 5. květen běžně kolem 3 cm výjimečně až kolem 8 cm. Srůsty lupenů velké až 60 cm byly za těžby zastiženy ve štole Barbora.
 
Apatit ve formě krystalů krátce sloupečkovité nebo podlouhlejší ze štoly Martin. Dále pak bledě modré barvy až nafialovělé, bledě modré a zelené na Prokopském pni. Zelené asi největší na Krupce v dutinách křemene z Lukášské žíly, max. kolem 3 cm obvykle mnohem menší.
 
Molybdenit ve slabě tabulkovitých lístcích zarostlých do křemenné žíly. Vzácně v dutinkách křemene tabulkovité krystaly několik mm až několik málo cm, vůbec nejhezčí, pochází z Prokopského pně.
Pěkné zarostlé lupeny až 10 cm velké byly průzkumem zastiženy ve štole 5. květen.
 
Topaz se vyskytl na více místech za těžby ve štole Barbora, nová večerní hvězda, Preisselberg a vůbec nejlepší na Prokopském pni. Na Prokopském pni byly několik mm až kolem 1 cm velké, vzácněji až přes 3,5 cm.
 
Ostatní minerály se lokalitách Krupky vyskytují mnohem méně často, nutno dodat že je jich rozmanitá řada.
Vedle bismutových minerálů je zde pyrit, chalkopyrit, arsenopyrit, beryl, skoryl, živec, erytrín, cerusit, chryzokol, malachit, azurit, měď a mnoho dalších.
 
 

V letech 1946-1956 byl v Krupce těžen ortoklas a molybdenit ve štolách: Prokop, Barbora, Václav a Večerní Hvězda.

 Mineralogie: 

Minerály převládající na této lokalitě jsou: Křemen, fluorit, kasiterit, biotit.
Vzácnějšími minerály jsou: Baryt, apatit, beryl, azurit, bismut, bismutinit, emplektit, krupkait, malachit, molybdenit, pyrit, chalkopyrit, wolframit, topaz. 

1 položek celkem

Cena

310311
1310311
C716946C 2492 4C56 AE5B 804201BF3254
Topaz - Krupka
Skladem
627
 
310 Kč
Detail