Chalkozin
Chalkozin
Název z řeckého slova
„chalkos“ – měď
(Beudant, 1832)
• Tvrdost: 2,5–3 (křehký) • Vryp: tmavě šedý, kovově lesklý • Barva: olověná, rychle tmavne, nabíhá do modra nebo do zelena • Průhlednost: opakní • Lesk: na čerstvém lomu kovový • Štěpnost: nedokonalá • Lom: lasturnatý až nerovný • Morfologie: krystaly, masivní, zrnité agregáty, zemitý, povlaky, pseudomorfózy.
• Hustota: 5,7–5,8 • Krystalová soustava: dimorfní, pod 103 °C je rombický, nad 103 °C hexagonální • Tvary krystalů: hrubě tabulkovité, krátce prizmatické, zřídka dipyramidální, srůsty • Chemické složení: Cu 79,8 %, S 20,2 %, příměsi Ag, Fe • Chemické vlastnosti: před dmuchavkou se rozstřikuje, na dřevěném uhlí v redukčním plameni taje za vzniku měděné kuličky, rozpustný v HNO₃ • Manipulace: čistit vodou.
• Podobné minerály: akantit (75), tetraedrit (190), bornit (192) • Odlišení: vryp, barva, hustota, tvary krystalů • Geneze: hydrotermální, sekundární (v tzv. železných kloboucích) • Parageneze: měď (47), chalkopyrit (188), bornit (192), kuprit (213) aj.
• Výskyt: hojný; ČR (zřídka Příbram, Jáchymov, Měděnec, Vernířovice), SR (Dúbrava, Magurka, Gelnica, Rožňava, Dobšiná, Nandráš a Smolník), Velká Británie (Cornwall – Redruth, krystaly až 4,5 cm velké), Kazachstán (Džezkazgan) aj. Sekundární je známý ze SRN (mansfeldské břidlice), z USA (Butte, Bisbee), z Chile (Chucuiqamate) aj. • Použití: ruda Cu.