Bismut
Bismut
Název historický; pochází pravděpodobně z arabského „bi ismid“ – mající vlastnosti antimonu
Prvky
Bi
• Tvrdost: 2–2,5 • Vryp: olověně šedý, lesklý • Barva: na čerstvém lomu stříbřitě bílá se žlutavým nebo narůžovělým odstínem, později červená • Průhlednost: opakní • Lesk: kovový • Štěpnost: dokonalá podle (0001) • Jiné znaky soudržnosti: křehký, dá se řezat • Morfologie: krystaly, často kostrovité, zrnitý, lístkovitý, pseudokubické, polysyntetická dvojčata.
• Hustota: 9,7–9,8 • Krystalová soustava: trigonální • Tvary krystalů: romboedry • Elektrická vodivost: dobrý vodič • Chemické složení: teoreticky Bi 100 %, příměsi Fe, Te, As, S, Sb • Chemické vlastnosti: lehce rozpustný v HNO₃, slabě v HCl, na dřevěném uhlí snadno taje • Manipulace: čistit vodou.
• Podobné minerály: linnéit (342), nikelín (351) • Odlišení: výborná štěpnost, nízká tvrdost • Geneze: pegmatitový, pneumatolytický, hydrotermální • Parageneze: molybdenit (8), bismutin (71), wolframit (369), kasiterit (548) aj.
• Výskyt: řídký; ČR (Jáchymov, Cínovec, Příbram, Jílové, Krupka, Horní Slavkov, Moldava), SR (Dobšiná, Dúbrava, Rudňany, Hnilec), SRN (Altenberg, Zinnwald, Schneeberg, Annaberg, Wittichen), Španělsko (Pozoblanco), Bolívie, Mexiko, Peru, Chile, Kanada (Cobalt).
• Použití: ruda Bi.